SK Češov – SK Miletín „A“ 1:1 (1:0) PK 1:2
Branka: Kulhánek

Sestava: Rychtera – Brzek, Fof, Lámr, Drahonínský – Zdeněk, Kulhánek, Šotola – Balihar, Kafka

Kamarádi a fanoušci,

musím zasvěceně říci, že když je nejhůř, tak se parta tak nějak semkne ještě více. To se stalo v sobotu, kdy jsme prodělali dvojzápas s A-týmem, který hrál doma a nás osud vyslal do Češova, na který z jara nemáme dobré vzpomínky. Je třeba podotknout, že máme velkou marodku a někteří kluci navíc museli do práce, a tak nám nezbylo nic jiného, než celý zápas hrát s deseti hráči v poli. Ti co se řádně neomluvili jsou neomluvitelní! Do našeho útoku byl vyslán náš brankař Jarda Kafka a na jeho místo srdcař Dan Rychtera, který jinak reprezentuje Miletín v ping-pongu. Do našich řad vstoupil i Ondra Brzek, který tři roky neviděl balón. Dva naši hráči ještě navíc trpěli virózou a tak došlo i na nějaké to zvracení, ale parta je jednou parta!

Před začátkem utkání bylo všem jasné, že taktika je daná. Neutíkat zbytečně dopředu a kouskovat hru. Jedině čas je milosrdný. Nechci moc komentovat průběh zápasu, abych nebyl zaujatý, neboť jsem byl na place, ale jelikož nám nikdo nejel ani mávnout, tak zápas samozřejmě dostal jiný spád, ale to je náš problém. Musím ale podotknout, že Češov nás od samého počátku zápasu velmi podcenil, neboť se do žádných super šancí vůbec nedostal. Ba naopak naše brejkové situace, kdy jsme dokonce přečíslovali soupeře, je vyváděli z míry. Při vší úctě k soupeři, který hrál čistý a bojovný zápas, tak nás trochu zaskočil jejich kolega s praporkem, který neodmávl metrový ofsajd a Dan v bráně dělal co mohl, ale byl z toho gól do šatny.

To ale neznamenalo nic jiného, než že na druhou půlku nastupujeme s bezcitnou vůlí otočit zápas. Druhá půle patřila opravdu jenom klukům z Miletína, kteří se jako Blaničtí rytíři pouštěly do jednoho útoku za druhým. Bohužel koncovka, ta holka nemilosrdná, nás trápila, jak mohla. Když se blížila 90. minuta, tak jsme vsadili vše na jednu jedinou kartu. Udržet balón na jejich straně a zahrávat standardní situace. Při takové jedné, když už nám zvonila hrana zápasu, vběhl do velkého vápna náš brankař i s obránci. Ano přátelé, povedlo se a náš nápor dostal ovoce v podobě pokutového kopu, neboť byl faulován Láďa Fof. Na takovou exekuci nemůže přijít nikdo jiný, než kat Jindra Kulhánek. Ano srovnáno – 1:1!!! Konec zápasu.

Tak a co zkusit vyhrát na penalty? S tou myšlenkou jsme koketovali čím dál více. V deseti a vyhrát, to je to, oč tu běží, pane Shakespeare. Na penalty šli tři borci a povedlo se. Šotola (nevadí Šotku), Kulhánek a Dominik Zdeněk, který ukázal, že nemá nervy a při naší poslední penaltě ze dvou kroků naznačil směr brankaři a kolmicí rozhodl v náš prospěch! Vítězství!!! Připisujeme si do tabulky 2 body. Tak pánové, co jste neměli čas? Rád bych Vám vyslal malé poselství: „Prosím, mějte na paměti, že reprezentujete Miletín a máte tady kamarády.“

Balů (Balihar Pavel)